Robert Schlosser – Oráč z Kostic

Robert Schlosser (1880–1943) - Český akademický malíř a ilustrátor. Studoval na umělecko-průmyslové škole v Praze u profesorů E. K. Lišky, Felixe Jeneweina a Jana Preislera. Poté byl přijat na speciální školu pro dekorativní kresbu profesora Jakuba Schikanedera. Praxi získal během studijních cest v letech 1900-1910 po Itálii, Německu, Francii a Rumunsku. Je autorem pastelových portrétů, olejomaleb, obálek knih a ilustrací, plakátů, lunet, diplomů, ale i dekorací místností. Patřil do mondénní umělecké společnosti, která se scházela v kavárně Monako. Se svým přítelem malířem Otto Pettersem sdílel společný ateliér v Pařížské třídě 7 v Praze na Starém Městě. V roce 1933 vytvořil na zámku Zelená Hora sérii 24 obrazů. Na zámku v Domousnicích pro tehdejší majitele zámku Maštálkovi zvěčnil svou přítelkyni Emu Destinnovou na fresce, kde je zpodobněna jako bohyně lovu Diana. Pro operní divu nakreslil rovněž unikátní tarotové karty. Obrazy „Oráč z Kostic“ a „Slovácký stařeček Létal z Kostic“ vytvořil v roce 1904 při společném pobytu na Břeclavsku, kdy jeho přítel Otto Peters portrétoval v nedalekém Lanžhotě.

Poutavé výtvarné dílo s atmosférou zachycuje jednu z hlavních prací každého dobového hospodáře na venkově. Úprava zemědělské půdy prováděná pomocí pluhu byla po staletí klíčová na konci léta a na podzim po sklizni plodin.

Náš kostický oráč používá jako pluh ruchadlo, vynalezené roku 1827, které znamenalo významný technologický krok vpřed. Ruchadlo půdu rozrušuje a provzdušňuje, ale také převrací a spodní vrstvu odpočaté půdy klade navrch.

Jako tažná síla slouží oráči volský potah. Sám hospodář je oděn do pracovní lněné košile, kalhot „třaslavic“, zastrčených do vysoké černé obuvi „jojek“ a nechybí tradiční modrá zástěra a pokrývka hlavy v podobě mužáckého „širúchu“.